Po 22 měsících snad, možná, doufejme, ...

Program RGP je v základních rysech tradiční, přesto nabídne jednu zásadní novinku a jeden návrat k tradici. Tak takto začínala aktualita z února 2020 k I. RGP sezóny 2020.

Čas a šipkařský život se zastavil, a tak se po více než roce vracíme do února 2020, resp. až v záři únorový plán snad naplníme. Takže znovu po 22 měsících od poslední proběhnuvší RGP:

To, co zůstává neměnné jsou turnaje TOP, tedy skupiny a následný KO pavouk. Turnaje Nominační RGP mužů a žen se vracejí k tradici. Tou je většinově žádaný systém DKO, tedy systém na dvě porážky. Zásadní novinkou je herní model pro turnaje dvojic.

Nový software Varan na řízení turnajů má již otestován a vyzkoušen tzv. Švýcarský systém (ŠVS). Systém, který je běžně využíván v šachových turnajích, v badmintonu, ... V některých krajích se již tímto herním modelem hrají nejen Místní openy, ale i Regionální mastery. Než si systém popíšeme podrobněji, tak stručně jeho základní výhoda. Všichni hráči si zahrají stejný počet zápasů! Např. při účasti 100 párů je to 7 zápasů, při 50 párech je to 6 zápasů, při 30 párech je to 5 zápasů. Všechny zápasy se budou hrát na 3 hrané legy a každý vyhraný bod znamená zisk bodu pro dvojici. Tzn., že dvojice může z jednoho utkání získat 0, 1, 2 nebo 3 body. Je zřejmé že každý leg bude důležitý.

Turnaje RGP dvojic se budou hrát švýcarský systémem v té nejzákladnější podobě. Tedy bez jakýchkoliv nadstaveb. Vítězem turnaje bude dvojice, která po stanoveném počtu kol získá nejvíce bodů. A protože ŠVS určuje pořadí absolutně, tzn. bez sdílení pozic jako v KO, resp. DKO, nejsou ani body sdílené a každé pořadí má své body. Jestliže např. v KO systému mělo 16 dvojic na 17. místě stejné body, pak ve ŠVS se všech 16 dvojic bude bodově odlišovat. Samozřejmě čím lepší umístění tím větší body.

A nyní, co o ŠVS říká wikipedie:

Švýcarský systém (v závorce kurzívou jsou doplněny komentáře k variantě a metodice UŠO)

Je běžně užívaný typ rozpisu utkání turnajů v šachu, bridži, scrabble, squashi, pétanque, kuličkách a dalších hrách, kde dva hráči nebo týmy stojí v utkáních proti sobě. Poprvé byl tento systém použit na curyšském šachovém turnaji v roce 1895. Proto se nazývá švýcarským.

Princip švýcarského systému spočívá v rozdělení hráčů tak, aby proti sobě v každém kole hráli stejně nebo alespoň co nejpodobněji kvalitní hráči z předchozích kol.

První kolo je buď nalosováno nebo určeno podle žebříčku hráčů, například z hodnocení Elo. Hráči, kteří zvítězí, obdrží bod, hráči remizující získají půl bodu (v některých sportech remíza není) a poražení nedostanou bod žádný. (V systému Varan hráč obdrží bod za každý vyhraný leg. Umožňuje to větší variabilitu. Lze hrát nejen na 2 hrané legy, neboli výhra-remíza-prohra, ale i na více hraných legů, je-li dostatečný časový prostor.) V dalším kole vítězové hrají proti vítězům, remizující proti remizujícím a poražení proti poraženým. V dalších kolech hrají proti sobě soupeři se stejným nebo co nejpodobnějším skóre. Žádný hráč nehraje dvakrát se stejným hráčem. 

Turnaj se hraje v předem určeném počtu kol. Po posledním kole jsou hráči seřazeni podle jejich skóre. Pokud mají někteří hráči stejné skóre, o výsledku rozhoduje o pořadí pomocné hodnocení, obvykle Buchholzovo hodnocení. (UŠO využije pro upřesnění pořadí 2 pomocná kritéria. V systému Varan je Buchholz označen BS a je prvním pomocným kritériem, druhé kritérium je označeno BH a je využito jen v případě, shody bodů a shody kritéria BS. Pomocná kritéria jsou popsána níže.) 

Určení jasného vítěze obvykle vyžaduje stejný počet kol jako vyřazovací  KO systém. Tři kola tedy stačí pro osm hráčů, čtyři pro šestnáct atd. Pokud se hraje méně kol, hrozí, že dva hráči mohou vyhrát všechna svá utkání, protože nehráli proti sobě. 

Oproti vyřazovacímu systému má švýcarský systém tu výhodu, že nikoho z turnaje nevyřazuje. Každý účastník tedy dopředu ví, kolik kol (resp. zápasů bude hrát), a to všechna.

Pokud je hráčů lichý počet, jeden v každém kole přebývá. Takový hráč v daném kole nehraje, ale získá bod jako kdyby toto kolo vyhrál. Během turnaje může získat pouze jeden takový bod.

Další výhodou je, že systém určí konečné vzájemné pořadí pro všechny účastníky turnaje, ne jen pro vítěze jako v případě vyřazovacích bojů. Ve vyřazovacím systému například poražený finalista nemusí být druhým nejlepším hráčem turnaje, protože ten mohl být vyřazen vítězem finále v předchozích kolech.

Turnaj hraný švýcarským systémem nekončí vždy vyvrcholením, tedy jako souboj dvou zatím nejlepších v turnaji. Může se stát, že některý hráč je tak dobrý, že si může být jist vítězstvím již před posledním kolem. V některých turnajích se proto hrají dodatkové vyřazovací utkání mezi nejlepšími. 

V porovnání se systémem každý s každým dokáže švýcarský systém spolehlivě určit pořadí v rozumném počtu kol. Na druhou stranu v každém kole se hraje stejný počet utkání, takže KO vyřazovací systém se více hodí, když lze zároveň hrát jen omezený počet her, například v tenisu.

Tolik wikipedie. A nyní popis pomocných kritérií pro určení pořadí (samotná kritéria jsou v podstatě jednoduchá, naopak složitý je jejich popis na příkladech).

BS = BODY SOUPEŘŮ - o pořadí hráčů se shodnými body rozhodne součet bodů soupeřů, se kterými se v turnaji utkali. 

Příklad 1: 
Hráč X získal 5 bodů - X vers. A  2:0, X:B 2:0, X:C 0:2 a X vers. Y 1:1 (hráč A získal v turnaji 1 bod, B 3 body, C 6 bodů, Y 5 bodů). Hráč Y získal 5 bodů = Y vers. D 1:1, Y:A 1:1, Y:C 2:0 a Y vers. X 1:1 (hráč A získal v turnaji 1 bod, C 6 bodů, D 4 body, X 5 bodů). Tudíž BS hráče X je 15 a hráče Y je 16. Hráč Y je v tomto případě lépe umístěný.

BH = Body soupeřů násobené počtem vyhraných legů s daným soupeřem

Příklad 2:
Hráč X získal 5 bodů = X vers. A  2:0, X:B 2:0, X:C 0:2 a X vers. Y 1:1 (hráč A získal v turnaji 1 bod, B 3 body, C 6 bodů, Y 5 bodů). Hráč Y získal 5 bodů = Y vers. D 1:1, Y:A 1:1. Y:C 2:0 a Y vers. X 1:1 (hráč A získal v turnaji 1 bod, C 6 bodů, D 3 body, X 5 bodů). Tudíž BS hráče X je 15 a hráče Y je také 15. Do hry jde tedy kritérium BH. Hráč X - porazil A 2:0 a A získal 1 bod, proto si X připíše za tohoto soupeře 2x1 bod, za B je to 2x3 body, za C je to 0x6 a za Y je to 1x5, celkem tedy 13 BH bodů. Hráč Y - za D 1x3, za A 1x1, za C 2x6 a za X 1x5. Celkem tedy 17 BH bodů. Hráč Y je i v tomto případě lepší.