Aktuality
UŠO > Olomoucký kraj > Aktuality
Sportovní soustředění IDT ITÁLIE 2008

7.10.2008 09:18 | Špička Zdeněk | Přečteno: 2749× | Komentářů: 5

...jak to bylo na prvním zahraničním šipkařském soustředění...

Po roce jsme se opět vrátili k Jaderskému moři

 

         Od data založení Českomoravského šipkového svazu (ČMŠS) v roce 2004 pořádáme spolu s partnery v Itálii, Rakousku, Švýcarsku a nyní také v Německu turnajový okruh s názvem Inter Dart Trophy. Cílem tohoto turnajového okruhu je přátelské setkání šipkařů zúčastněných zemí, poznávání nových sportovních a kulturních znalostí a v neposlední řadě šipkové turnaje. Nejinak tomu bylo i letos v únoru, kdy IDT turnaj pořádal ČMŠS v prostějovské restaurace Penzion H-Club. Při slavnostní večeři jsme se ale dozvěděli nemilou zprávu o tom, že další pokračování IDT  v italském Lignano Sabbiadoro se z důvodu reorganizace italského svazu Free Dart neuskuteční.  Malou náplastí nám sice mohlo být následné pokračování IDT v Drážďanech, které se uskuteční první týden v měsíci listopadu, ale uznejte sami srovnávat vnitrozemí v tomto případě hezké Drážďany s písčitou pláží  u Jaderského moře jaksi nejde.

         Začalo nám dlouhé vyjednávání s italskou stranou zastoupenou Carmen Toros o možnosti uspořádání IDT na italské půdě bez účasti italské strany. Tato myšlenka se podařila naplnit jen z části a tak  se dal život šipkařskému kempu IDT. První termín tohoto kempu byl stanoven na poslední týden v červnu. Jak už jsme po několikaleté zkušenosti s Italy zvyklí, nic není jen tak, a dokud nemáme vše za sebou, může se cokoliv před námi změnit či zrušit. Nejinak tomu bylo i s prvním termínem. Měsíc před odjezdem jsme obdrželi e-mail o nedostatku volných míst a absenci šipkových terčů. Nic překvapujícího. Přišli jsme s druhým termínem a novou skladbou šipkařského kempu. Nový termín byl stanoven na druhý týden měsíce září. Přede mnou je otázka jak na tuto změnu termínu zareagují samotní účastníci zájezdu – šipkaři. Reakce některých velmi příjemně překvapila: „ Klidně pojedeme i o vánocích.“  Připomínám si léta minulá a krotím emoce, neboť zájezd do Itálie je vždy pro nás pro všechny velkou neznámou plnou nevšedních překvapení.

         Den „D“ se blíží spolu s naší narůstající nervozitou. O první velké překvapení se postarala smluvní doprava pana Studeného z Konice, který nám oznámil že po třech letech s námi pojede nový řidič. Náš privátní řidič Petr je v době konání na křtinách (to je tak když mu jednou dovolíte vzít si s sebou na IDT přítelkyni) Je neděle půl desáté večer. Před pár hodinami skončil Master turnaj mládeže a u firmy ČDS-Trading, spol. s r.o. Prostějov zastavuje autobus pana Studeného. Hned po výstupu řidiče „Láďu“ z autobusu nám bylo jasné, že tento chasník zcela jistě zapadne do našeho „učeného kolektivu.“  Chvilku po desáté hodině večerní máme naloženo, lehce upito (někteří více) a vydáváme se na první zastávku z našeho itineráře – supermarket Tesco. Rozkaz zněl jasně. Nikdo nesmí projít s více než platem plechovkového piva. Sraz u autobusu za třicet minut. Po padesáti minutách na naléhání ostatních odcházím do supermarketu, abych zde našel dva chybějící hráče z Hnojic Libora Kašpárka a Martina Oháňku, kteří ještě nikdy tak velký supermarket neviděli a byli okouzleni množstvím zboží, které mnohonásobně převyšovalo nabídku jejich minimarketu v Hnojicích. Slavnostně vyrážíme směr státní hranice Mikulov. V Mikulově jsem opatrnější a přestávku zkracuji na deset minut (klesá autorita). Po dvaceti minutách se vydávám hledat Otu Sekaninu a pár dalších. Nakonec jsme všichni a po hladkém průjezdu přes hranice zastavujeme za Vídní. Cesta příjemně ubíhá. V jedné ruce sklenička a v druhé ruce koláček od Radky Uvízlové (Přemek už spí). Nálada se malinko vytrácí při příjezdu k Alpám. Začíná pršet a padla mlha. Cesta se spolu s únavou nás i řidiče stává nepříjemnou a proto zvyšujeme počet bezpečnostních zastávek. Spolu s Milanem Pečivou se střídáme na sedadle vedle řidiče, kterého díky bouřlivým debatám o politice a férovosti fotbalu udržujeme v kondici.

                   Okolo desáté hodiny ranní parkujeme v historickém centru Udine, kde nás vítá první sluníčko. S obavami dávám povel k prvnímu delšímu rozchodu (2hodiny) a odcházím do nejbližšího kostele věnovat první Eura spolu s tichou modlitbou za jejich šťastný návrat. Kupodivu se vrací všichniPo sčítání lidu vyrážíme k cíli naší pouti. Jsou dvě hodiny odpoledne a my projíždíme bránou hotelu Ge Tur. Odcházím na recepci  pro klíče od pokojů. Asi osm měsíců máme objednáno osm pokojů po šesti lůžkách avšak klíčů dostávám dvanáct. Vracím se k autobusu a než dopovím historku o rezervaci počtu pokojů přichází do autobusu jedna z recepčních a rázem jsme bez klíčů. Ty se nám za malou chvíli vrátí i s údajně přesným počtem lůžek na jednotlivých pokojích. Zkušenosti velí nerozdávat klíče dříve než si pokoje prohlédneme. Bydlíme v prvním patře v hotelového části Holiday. Pokoje jsou stejné jako loni, čisté a prostorné a navíc máme u každého pokoje prostornou terasu. Lůžek je tolik, že můžeme bydlet tak, dle libosti. Rozdělím pokoje a jdu připravit plán na dnešní den. Ten je ale jednoduchý. Ubytovat se, zjistit na kterou stranu je moře a kdo má zájem v sedm hodin sraz na společnou večeři. 

Je sedm hodin a na společnou večeři odcházíme téměř všichni. Do této doby se všichni snažili projevovat jako slušňáci ale při odchodu na večeři se jejich pravá povaha začíná drát na svět. Do té doby všichni tzv. „unavení a slušní“ přeskakují po jednom okolní plot jako Jaroslav Bába v dobách své největší slávy ve snaze ušetřit pár kroků ze společné cesty na večeři.  Já a pár slušných jdeme přes recepci (Bylo to asi o kilometr navíc, ale já jsem musel, protože jsem nesl seznam ubytovaných na recepci. V opačném případě bych přelézal plot jako první. Jsem přece vedoucí zájezdu) Večeříme v naší oblíbené restauraci a dle hlasitého mlaskání tuším že všem chutná. Po večeři následuje osobní volno, které někteří využili k založení karetního Casina s provozní dobou „od nevidím do nevidím.“ Při pohledu na profesionální kufřík z žetony a vážné tváře některých hráčů vzpomínám na kultovní film Casino a zakopané mrtvoly poblíž Las Vegas.  

 Ráno se probouzíme do krásného slunečného dne a začínáme společnou snídaní. I přesto že italská snídaně se skládala z jedné bulky, malého másla, malého džemu a ochuceného jogurtu byla velmi vydatná. O její vydatnost se zasloužili drobnosti z domácích zásob např. několik zavařovaček plných masa, šunka krájená i v celku tvrdé i mazací sýry, paštiky ve střívku i v plechu a Gambrinus. Po snídani následuje první oficiální soutěž – plážový volejbal dvou až tříčlenných družstev. Hrajeme systémem každý s každým. Jako nejlepší se ukázalo být družstvo s názvem „Stánkaři“ ve složení Martina Skřebská, Petr „Stánek“ Stodola a Roman Šmudla. Na přání Přemka dodávám, že finálový zápas s týmem „Jen Tak“ vyhrálo družstvo „Stánkařů“ podvodným způsobem J.  Příjemným překvapením turnaje byla účast dvou ukrajinských reprezentantů v těžké atletice Viktora Proňe a Vasila Handzyuka – družstvo Ušica, kteří v konečném zúčtování obsadili třetí místo. Po turnaji následoval zasloužený odpočinek ve vlnách Jaderského moře.

         Zatímco se všichni válí u vody, komunikuji s Carmen o návozu šipkových automatů. Z původních objednaných pěti automatů klesáme na počet tři a při samotném příjezdu mají pouze dva šipkové automaty. Lidově řečeno „ Je to čára přes rozpočet.“ V duchu počítám dobu trvání jednotlivých turnajů odehraných na dvou automatech. K výslednému času přičítám přerovské mobilní karetní casino a výsledkem mi zůstává odchod ze sálu rovnou na snídani.

         Na dnešní večer je naplánován turnaj dvojic mixů. Turnaj má svižné tempo a na nejvyšší stupeň vystoupá dvojice  ve složení Kateřina Flašková a Milanem Pečiva, kteří ve finále poráží „rodinu“ Kolářovu ve složení Martin Kolář a Eva Rygalová. Času je dost, je teprve půlnoc tak proč ještě něco nepodniknoutNapadá mne zahřívák. Vítězem se za ranního kuropění stává Ondřej Janota. Jsou čtyři ráno a někde slyším nějaké „Flek, Re“

         Středu začínáme opět velmi bohatou snídaní (domácí zásoby jsou asi nevyčerpatelné) a na programu je plážový turnaj v soft tenise. Počasí je slunečné, teplota okolo třiceti,  ale vítr vanoucí od moře nám zabraňuje v plánovaném turnaji. Na řadu přichází alternativa v podobě plážového petanque (snad se to tak píše, ale mi fonetici). Hrajeme klasickými kovovým koulemi, které někdy díky své váze a stylu hodu mizí pod horkým pískem. O prasátku ani nemluvě. Hra je natolik zajímavá a zábavná, že ji zařazuji do kategorií plážových her a stává se hlavním pátečním programem plážových her. Ve dnešní hře se nejvíce daří dvojici Ota Sekanina a Přemysl Pisklák, kteří se sami pasovali na mistry železných kulí. Osobní volno, které následovalo před večerním turnajem dvojic využil každý po svém.  V sedm hodin večer zahajujeme turnaj dvojic. Ryze přerovské finále vítězí dvojice Martin Kolář s Ondřejem Janotou před Michalem Dolínkem s Petrem Šromem.

         Čtvrtek. Po snídani, na kterou přichází jen ti nejstatečnější, se přesunujeme do Aquaparku, který je součástí hotelového komplexu Ge Tur. I přes to, že všichni účastníci zájezdu byli plnoletí, chovali jsme se tam jako pubertální děti. Z Aquaparku nás vyhnala až siréna ohlašující dvanáct hodin, naražená kolena Martina Bielika a hlad.  Na druhou hodinu je připraven výlet do Caorle. I přesto, že je nepovinný odjíždíme v plné sestavě. Součástí výletu jsou nákupy, prohlídka historického centra, společná večeře v českém nebo italském stylu (záleželo na výběru), české pivo a italská zmrzlina. Zpět do hotelu se vracíme okolo osmé hodiny večerní a před námi je turnaj v criketu. Nejlepším „krikeťákem“ se nad ránem stal Přéma Pisklák. V průběhu turnaje i po něm bylo stále v provozu přerovské karetní casino takže kdo chtěl V době kdy v casinu docházelo k uzávěrce ostatní snídali a připravovali se na hlavní plážový program pátečního dne – Turnaj v petanque dvojic.  K překvapení všech (hlavně mistrů ocelových koulí) se hrálo novou plastovou sadou určenou pro písečné pláže (že by nějaký spor  steel versus soft J ).  Zájemců o petanque bylo tolik, že museli být rozlosováni do skupin A a B. Ve skupinách se hrálo systémem tutti contro tutti (každý s každým) a konečné pořadí určil finálový zápas prvního ze skupiny A s prvním ze skupiny B, 2A proti 2B, atd.  Absolutní vítěznou dvojicí tvořili  Miroslav Hanák a Martin Bielik s názvem Prasklá koule, kteří ve finálovém zápase porazili „datlovce“ Roman Pfof a Vratislav Vyvozil.

         Po turnaji se šlo do moře, kde si další účastníci zájezdu plnili bobříka úlevy. Tato soutěž byla vyhlášena hned první den a až na některé výjimky tohoto bobříka do konce zájezdu splnil každý. Mimo jiné někteří sice plnili i jiné bobříky, ale na ty se nevztahovala žádná předem vyhlášená soutěž.    V moři utváříme velký diskusní kroužek, který probral všechna možná a nemožná témata od Adama po Zdeňka. Většinu z nás vyhání hlad. Navrhuji pizzu. Současné pokyvování hlavami znamená souhlas a tak zamíříme k naší oblíbené pizzérii. Objednáváme si čerstvou pizzu velkou jako kolo u náklaďáku a společně ji nasoukáme do bříšek. Z pizzerie odcházíme rovnou na pláž. Okolo páté hodiny se prudce ochladí.  Nebe je zatažené a déšť jen a jen spadnout. Do turnaje jednotlivců zbývá ještě nějaký čas a tak spolu s Přemkem přemýšlíme o náhradní variantě na sobotu. Výlet do Caorle na vyhlášené sobotní trhy se zdá být dobrou volbou.  

         Od sedmé hodiny večerní začíná hlavní turnaj jednotlivců v 501. Nejlépe se s ním vypořádal Roman Šmudla, který ve finále zdolal Martina Koláře a  v kategorii žen si vítězství pohlídala Martina Skřebská.

         U sobotní snídaně se scházíme téměř všichni a na rozdíl od předcházejících dnů snídáme v jídelně, protože venku hustě prší. Náhradní program oslovil podstatnou většinu účastníků zájezdu a po snídani vyrážíme utrácet Eura do Caorle.  Celý uchození se vracíme do hotelu po třetí hodině. Všude je ticho. Asi všichni odpočívají ne.. ne Slyším hlasité „All in“ casino funguje a na programu je Texas Holdem Poker. Odcházím chystat závěrečné vyhlášení našeho zájezdu.

         V šest hodin se naposledy scházíme v h prostorné hale, kterou jsme tu měli po celou dobu k dispozici a vyhlašujeme nejúspěšnější sportovce a sportovkyně. Předáváme jim sportovní trofeje a bubliny a tu a tam i mimořádné ceny mimořádným zásluhám. Po vyhlášení se rozcházíme s cílem užít si poslední večer. Zdravé jádro využívá sálu a jeho zázemí. Připraví malý raut z výhradně z italských pochutin (Výjimku opět tvoří rodina Sekaninovi, která k italských pochutinám přidává další kulinářské dobroty „alla Czech republic).

          Za zvuku kytary Pepu „Doda“ Banýra se pomalu rozjíždíme a postupem času si k našemu skromnému stolu přisedá stále více a více účastníků zájezdu. Poslední zavírá a zhasne. Jsou čtyři ráno. Přerovské casino je stále v provozu a jen tu a tam vrznou dveře. Do neděle se probouzíme se smutnou náladou. Týden uběhl jako nic a nás čeká cesta domů. Jediné co nás těší že prší a podle barvy oblohy to vypadá že ještě dlouho pršet bude. Po snídani se nebe na malou chvíli umoudří a my tuto chvíli využíváme na naložení věcí. Nelze si nevšimnout jak se postupem času z našeho autobusu stává autobus nízkopodlažní. K odjezdu chybí už jen málo. Společná fotka nás všech. Opět se spustil déšť, který nás snáze přesvědčil o správnosti dřívějším odjezdu. Původně plánovaný odjezd v 15:00 hodin se tak přesunuje na dvanáctou. Vyrážíme k domovu a první zastávku máme až na Autogrilu před rakouskými hranicemi. Cesta ubíhá velmi rychle a okolo půlnoci zastavujeme u supermarketu Tesco v Prostějově. Zde vystupuje podstatná část účastníků a my se zbytkem zanedlouho stojíme u sídla ČMŠS.  Máme za sebou týden sluníčka, 1600 kilometrů, každý asi kilo nadváhu (někteří i víc), splněného bobříka úlevy (až na některé jedince), ale také to hlavní, týden pohody a dobré nálady.

         Děkuji Vám všem za účast na sportovním zájezdu ČMŠS. Děkuji Vám všem za  Vaši reprezentaci a kladný přístup k celému zájezdu.  Jsem neskutečně rád, že se nám vyhnulo jakékoliv zranění a pevně doufám že Vám stejně jako mně na tento zájezd zůstanou pěkné vzpomínky. Z.Š.

P.S. omluva za pozdní uveřejnění ... foto bude následovat...

Vaše názory
Lignano

7.10.2008 19:30 | Janota Ondřej

Super dovolena :) a zdeno chvalime tvuj sloh a reklamu na nelegalni kasino :))
Poděkování

8.10.2008 11:42 | Kašpárek Libor

Moc hezký článek, ale ani ta sebelepší slova nedokáží popsat, jak to byla skvělá dovolená. Přestože se zde naplno projevila nespolehlivost Italů, Zdeněk Špička dokázel udělat z běžného zájezdu nádhernou dovolenou plnou legrace a skvělé zábavy.
I takový šipkařský nadšenec jako já, který jsem se těšil, jak budu celý týden hrát šipky a od automatu se ani nehnu, jsem byl nadšený výletem do Caorle, kde jsem poprvé v životě nakoukl do vnitřku profesionální rybářské lodi. A organizace doplňkových sportovních a zábavních akcí byla také skvělá. Nikdy by mne nenapdlo, jak zajímavé a napínavé, ale i dramatické může být házení kuliček na pláži (turnaj v petangue).
Prostě, vynikající dovolená, která skončila dobře - dokonce i Matesa, který si sice za celý týden nezapamatoval název hotelu, ba ani města, kde jsme byli, se nám podařilo vrátit mamince do Hnojic a zůstaly mu nádherné vzpomínky - jako asi nám všem. Věřím, že i Stánkovi, kterému se poprvé v životě podařilo mne porazit a já mu k tomu dodatečně gratuluji a přeji mu tu nefalšovanou radost z tohoto pro něj životního úspěchu - mimochodem, Stánku, příště už to nebudeš mít tak snadné, už si na tebe budu dávat pozor a nepodcením tě.
Ještě jednou jménem svým i Matesovým děkuji Zdeňkovi Špičkovi, Přemkovi Pisklákovi a také dobré duši celého zájezdu Mirce mockrát za skvělou akci, kterou jste pro nás připravili. Díky a příště nashledanou.
Finále ČDS cup

16.12.2008 07:50 | Fabiánek Zdeněk

Tady se nekomentuje,tady se nic neděje.Je zajímavé když se něco nlíbí tak je poprask.Akdyž to někde jde,tak se to bere jako samozřejmost.Tím narážím na komentáře na ,,konkurenční čtyřstovkové a sklinkatričko" turnaje.Jen tak přemýšlím na čem jste se ,,napakovali"?Dvě jídla,jedno pití,tombola,bez kreditů,raut pro rozhodčí za 120,-Kč?Chcete přijít do řečí?Tím vám všem kteří jste v Čelčicích strávili 4dny za všechny Litoveláky a zejména za sebe poděkovat.
:)

27.11.2008 17:54 | Flašková Kateřina

I já se chci připojit k děkovačkám za tenhle pobyt, musím říct, že to byla nejlepší dovolená, co jsem zatím zažila a budu se těšit na další akce :)
Nová hráčkav Litovli

1.12.2008 08:44 | Fabiánek Zdeněk

To,že se poznali u terče-víme.To,že jsou manželé-víme.To,že se jim narodila dcera-nevíme.Jmenuje se Adélka Kyselová a za celý klub Pivovar Litovel MIG jim s Eikou blahopřejeme.Naše základna se stále rozšiřuje!!!
Nový příspěvek

Pokud chcete vložit svůj komentář, musíte se přihlásit. Jste-li registrovaným šipkařem a nemáte ještě aktivní účet, zaregistrujte se.

© 2005-2024 Unie šipkových organizací | Designed by © 2014 Petr Gondek | Developed by © 2005-2024 Ing. Martin Lenz
Webmaster | Data dodává systém Leguan © 2002-2024 | Poslední synchronizace: 5.3.2024 03:54
Provoz & Upgrade Insion.cz WebDevelopement

Vytištěno z © 2005-2024 Unie šipkových organizací dne 5.3.2024 05:07:56
Provoz & Upgrade Insion.cz WebDevelopement