V sobotu 26. ledna 2008 se uskutečnilo finále................

Jen týden po lednovém regionálním masteru se na lounsku konalo finále podzimního kola Jackpotcupu. U nás na severu stále největšího turnaje jednotlivců. Do kulturního domu v Dobroměřicích se dostavilo 132 účastníků, připravených sportovně se porvat o trofeje pro 3 nejlepší a odměny určené pro 85% startujících. Ještě před konáním samotného finále se na všech provozovnách zapojených do Jackpotcupu 2007 uskutečnila tzv. místní finále, na kterých si hráči rozdělili více jak 38 000,- Kč. Ve finálových turnajích se rozdělovalo dalších 117 000,- Kč.

Opět jsme měli možnost přivítat nové tváře ve finálovém turnaji. Premiérový půlrok s Jackpotcupem totiž prožili např. hráči v Žíželicích nebo v mostecké Školce. A také nás opět navštívili hráči z nejvzdálenějšího hracího místa, kterým je jablonecká restaurace U nás.

A kde se hledali favorité turnaje mužů a žen? Tak mezi muži to byl zejména vítěz posledního jackpotového turnaje a zároveň vítěz masteru z minulého víkendu David Hradecký. Dále pak jeho masterový finálový soupeř Vašek Schieferdecker a za nimi min. tucet dalších aspirantů na vítězství. No a mezi ženami se útok na vítězství čekal od čtveřice Baťhová, Bžochová, Rödlová a Vicanová. V zástupu za nimi byly ještě Beránková, Pokorná, Poláková a Šercová. Ale z atmosféry v sále šlo poznat, že ne všichni sem přijely pro vavříny. Mnoho hráčů finále pojalo jako příjemně strávený den mezi šipkovými přáteli. A to je velice pozitivní.

Do pavouka turnaje mužů bylo nasazeno 32 nejvýše umístěných v nominačním žebříčku. Nejvýše z nich byl jeden z mnoha přítomných pšovských „mafiánů“ Jan Daňa, který by jistě rád zařadil pohár za vítězství do své bohaté domácí sbírky. Ovšem jak průběh turnaje ukázal, bude si muset ještě min. do června počkat. Po prvním kole s volným losem, totiž narazil na dalšího z favoritů Míru Slusarčíka a ten byl nad jeho síly. Pokračování levou stranou pavouka však mohlo končit happyendem, kdyby se mu do cesty nepostavil další Míra, pro změnu, Míra Šmejc. Ten den měl Honza, dalo by se napsat, pře(M)íru smůly. Paradoxně oba dva Honzovi pokořitelé si vedli nadmíru zdatně. Prvně jmenovaný si po úvodních dvou výhrách nedokázal poradit s nestorem lounského šipkového sportu Karlem Čečelickým a následně si na levé straně otevřel účet (během svého maratónu to ovšem Karlovi vrátil i s úroky), který mu sečetl až pod stupni vítězů Vašík Schieferdecker. To Míra Šmejc si to s Vašíkem rozdal již o dvě úrovně dříve a jak to dopadlo je patrné z předešlých řádků. Ale i tak je to pro havraňského hráče velice slušné umístění. Jen malý krůček mu již poněkolikáté scházel k pohárovému umístění. Jak se využívá nasazení do turnaje názorně předvedl Michal Pokorný, který z pozice pro druhého nasazeného poznal pachuť porážky až ve finále pravé a vzápětí i levé strany. Nad jeho síly byli tentokráte pouze oba finalisté. A po týdnu to byli opět David Hradecký a Vašek Schieferdecker. A pořekadlo, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky. vzalo za své i v posledním utkání mužského turnaje. Obhajoba loňského červnového vítězství se Davidovi vydařila. A nutno podotknout, vzhledem k jeho současné formě, že zaslouženě.

Z přihlášených 27 žen bylo 8 nasazeno a také zde nepřineslo nejvyšší nasazení mnoho štěstí. Lucie Pokorná se po úvodním volném losu nestačila ani rozkoukat a už putovala levou stranou. Nestačila na Janu Kristýnu Kabátovou. Poté se sice dvakrát radovala, ale stop v turnaji ji vystavila Naďa Beránková. Celkové 9. místo je pro Lucku asi trochu zklamáním (při návštěvě kanceláře v níž byli finálové poháry skladovány se na ně jen třásla). Ostatní nasazené se dle předpokladů probojovaly do čtvrtfinále pravé strany, ale dále mohly pouze nejlepší čtyři. A za kratší konec tahaly N. Poláková, Ž. Rödlová, N. Beránková a nenasazená J.K. Kabátová. Z těchto „poražených“ chytla druhý dech zejména Žaneta Rödlová, kteou její forma (mimochodem zastavila jak I. Šercovou tak také H. Baťhovou) vynesla až do B-finále. Proti ní se postavila (již podruhé) pšovská Radka Dlouhá a zde došlo k prvnímu velkému překvapení. Radka znovu porazila Žanetu a potvrdila svou načasovanou formu. Ne, že by někdo zpochybňoval Radčinu výkonnost ( na levé straně si po Žanetě poradila i s Helenou Baťhovou), ale přeci jenom ji ve finálových zápasech moc často nevídáme. Mezitím co se odehrávalo B-finále mohla se v klidu soustředit na finálové klání ta, která dosud nepoznala porážku a sice Karla Vicanová. Skóre svých zápasů měla velice pěkné (5:0) a asi nikdo nepochyboval, že to dotáhne až na vrchol a po menší odmlce si opět odveze pohár pro nejlepší ženu. Opak byl ovšem pravdou. Z mého pohledu bylo finálové klání provázeno velikou nervozitou obou hráček. A myslím, že nakonec rozhodlo to pomyslné štěstí, které popravdě přeje připraveným. No a tou nejvíce připravenou byla již zmíněná Radka Dlouhá, která tak dosáhla zatím svého největšího šipkového výsledku.

Zhruba v polovině dne se rozběhl smíšený doprovodný turnaj pro „odpadlíky“, do kterého se přihlásilo všech 64 možných. Nacházela se zde také jména, které bych mezi odpadlíky neočekával, např, Filip Slavík , David Hotový, Petr Šerc nebo David Chmel. No asi neměli tentokráte v hlavním turnaji šťastný los. Mimochodem „Šťastný los“. Také tentokráte proběhlo losování ze všech zúčastněných, z nichž celá třicítka si pobyt zpříjemnila odměnou ve výši jedné tisícikoruny. Zde musím podotknout, že jeden z vylosovaných nemyslel na sebe, ale na šipkový sport a tu tisícovku věnoval na jeho rozvoj. Nebyl jím nikdo jiný než-li pšovský „kmotr“ Václav Schieferdecker st. Ten se také objevil v doprovodném turnaji, ale tentokráte si nepřivezl sportovní formu a ve výsledkové listině se umístil ve spodní polovině. Ovšem zpět k zmíněným odpadlíkům. To, že sem asi nepatří, potvrdili již zmínění F. Slavík a D. Chmel, kteří se po levé straně probojovali až k vzájemnému zápasu. Ještě předtím svými výhrami odsoudili k boji o medailovou pozici Josefa Čermáka a Milana Šnírera. Zde byl úspěšnější prvně jmenovaný a připravoval se na reparát proti poraženému z A-finále, Filipu Slavíkovi. Jejich vzájemný zápas z levé strany se tentokráte neopakoval a napodruhé zvítězil Josef Čermák. Následně vyzval v souboji o prvenství vychladlého Davida Chmela. Jejich souboj byl nejen posledním zápasem dne, ale pravděpodobně také nejdelším. Poslední vítězný úsměv nakonec vyloudil David z jirkovské Duhy.

Poté co byl dohrán poslední turnaj a rozebrány poslední finanční odměny mohli jsme začít vyklízet prostory dobroměřického KD. Nejprve náš spolek organizátorů opustil Alex Petrov, kterého vzápětí následoval David Hotový a při mém odjezdu zbývalo Vaškovi Kolovskému už jen nasoukat terče do nákladového prostoru svého Transita. Bylo cca 20.30h a další díl jackpotového seriálu se stal historií.

Od prvních lednových dní se ovšem začalo hrát jarní kolo, tentokráte s poupraveným názvem WMSjackpotcup 2008. Na další finále se budu opět těšit a pak také (dle předběžných informací) na pořádání finálového turnaje Bohemia Jackpot Cupu, který bychom měli u nás na severu uspořádat.